HEY, I'M HERE screaming

Po dlouhé době.. co dodat

9. srpna 2011 v 17:03 | T.
Přeji krásný srpnový a stále prázdninový den.
Asi bylo správné napsat (před tím časem jak jsem se "zdejchla") důvod. No, víte... mívám záchvaty touhy po blogu, ale ty jsou boužel méně časté, než záchvaty se na tohle všechno, co jsem tady vybudovala, vykašlat. Takže tím to bude. I když ste psali, jestli se ještě vrátím, moje lenost mi nedovolila ani vám odepsat. Prostě už jsem taková.

Možná vás zajímá, jak žiju. Jestli ne, stejně to sem napíšu :D. Ok, všechno se strašně moc změnilo. Pseudo dready jsem měla, zamilovala jsem si je tak že jsem je začala vyrábět. Kromě ubohého kapesného je to můj menší způsob obživy. I když nájem bych z toho určitě nezaplatila :D. Teď mě napadlo že bych tu z toho mohla udělat webovou stránku na své výrobky, ale to asi jindy....

Prázdniny prožívám skvěle, vůbec všechno je teď tak nějak skvělé (až na jednu maličkost). Naučila jsem se myslet pozitivně. Pomá :)há mi to překovat téměř všechno - rodiče, školu, vztahy a kluky (to obzvláště... musím říct že je to pořád těžké, ale takhle mnohem méně)... vlastně je všechno lepší :).
Mohou za to knihy od Luisy Hay. DOPORUČUJI. Doslova mi to změnilo priority.

Ted už budu muset jít, přece nebudu sedět doma :). To neznamená že se jdu opít jako ostatní mého věku :D. Jdu si užívat života se svými přáteli :)).
Terez

oh my got

14. listopadu 2010 v 19:41 | T.
Možná jsem se tak moc bránila dalšímu článku (kromě povídky, kterou taky tak trochu zanedbávám)... nechtěla jsem nic psát, protože jsem sice věděla co, ale prostě jsem nechtěla..
Ale musí tady něco být ne ? O věcech se musí mluvit, to si myslím. V tomhle případě psát.
Mám přítele, vždycky jsem někoho chtěla, a teď, když jsem byla konečně štastná sama, spokojená, objevil se on. Už jsme spolu měsíc. On mě miluje, opravdu hodně. Řekl mi že jsem teď nejdůležitejší osoba v jeho životě. Zvedl se mi z toho žaludek. Asi to prostě tak necítím a nevím jestli někdy budu. Potřebuju poradit jelikož já na vztahy vůbec nejsem. Chci si o tom s někým promluvit ale není s kým... Jedna z mých nejlepších kamarádek ve třídě se ted psychicky hroutí, sama o tom neví, já se na to jen koukám. Není jí pomoci, opravdu ne. Už se nebavíme.
Pořád přemýšlím jestli se s ním nemám rozejít. Ale nerada ubližuju lidem, které mám alespoň ráda. Vím že by mu to ublížilo.
Taky jsem sundala dready.. měla jsem je skoro dva měsíce. Krásně mi za tu dobu narostly vlasy, jsem štastná, jsou v pohodě :)
A zítra jdu na zrzavou, bude fotka snad, těším se jak malá :)
Ostatní věci neřeším, naučila jsem se mlčet když na mě matka mluví, naučila jsem se všechno jí odkejvat, i to že jsem blbá.. na všechno jí řeknu ano, když chce. Je mi to jedno.
Mějte se :)
T.

DREAM with open eyes

24. října 2010 v 20:15 | T.
Snili jste vždy o tom, že vám kluk řekne že vás miluje...? Že to řekne, a bude to myslet vážně..? Já ano. Snít jsem ale přestala. Popravdě, měla bych si dát facku. Celý život si stěžuju, že nikoho nemám a pak na to začnu konečně kašlat a totálně změním svůj názor do takové podoby, že uznám, že líp je mi samotné. A pak, objeví se on. Říká mi jak jsem dokonalá... Ale já prostě nechci aby mi říkal že mě miluje. Chci si toho vážit, chci mu to říct taky. Ale já nemůžu. Protože jsem tak zatvrzelá, že ani zamilovat se nemůžu. Protože nechci zklamání. Mám ho ráda a to je tak vše. A strašně nesnáším ten svůj stav na facebooku - ve vztahu s......
Až facebook umře, budu konečně stoprocentně štastná. Protože víc než toho vztahu se bojím toho rozchodu. Až se tam prostě objeví Tereze Heřmanová už není zadaná..
:D:D
To sou takový sračky, s prominutím. Kdyby mě nevázalo adminovství k dnb stepu, už dávno vypadnu, jenomže tuhle stránku mám ráda a tak trochu tím žiju. Je to pech. Člověk celý život něco chce, a když to má... Je mu to fuk....
A je mi to líto.
T.

Zeds Dead - White Satin

Vylepšili jsme to k horšímu

18. října 2010 v 20:38 | T.
Dobrý večer. Mám teď zase to lepší období. Slunce vítám s radostí a na lidi se usmívám. Nejsem na ně nepříjemná jako kdysi. Chtělo to jenom změnu, toť vše. Neprejte se jakou, protože sama nevím. Asi jsem prostě jenom zase změnila pohled na svět. Měním ho každou chvíli. Což je dobře, protože změna je život. Miluju podzim a těším se až ještě víc zčervená listí. Těším se na zimu a na hory, na snowboard.. Těším se na spoustu věcí. Život je stejně fajn, jenom záleží na tom, jak to vidíte. Moje matka mi dnes řekla. Dělej si s vlasama co chceš, si mladá jenom jednou.. Já to takhle beru se vším :P Abych toho moc nezneužívala..
T.
PS: od zítřka nová povídka FALLING :)

If I let you in, you'd just want out.
If I tel the truth, you'd vie for a lie.
If I spilt my guts, it would make a
mess we can't clean up.
...If you follow me, you will only get lost.
If you try to get closer, we'll only lose touch.
Yes you alreaady know too much,
and you're not going anywhere...


Miss Misfortunes

13. října 2010 v 21:01 | T.
Myslim, že teď je všechno tak v normálu no.. Jde to.....
Byla jsem v úterý na zkrácení piercingu. Hell je super, je tam taková rodinná pohoda, v čekárně smích, žádný stresy, tvrdá hudba a sice nechutnej, ale o to víc v pohodě piercer :D Jsem teda za ten cheek štastná jako za nic na světě :) Už jenom přemýšlím kam pude další piercing :D Plánuju dva mikrodermály na hrudník a ještě něco do ksichtu časem možná, nechci to přehánět, takže to spíš asi už ne.. No a tetování, to je samozřejmost. Nemůžu se dočkat až mi bude 18 !
Ve škole na pohodu. Známky se pohybujou v rozmezí od jedniček po čtyřky, takže to vedu výborně, ještě ani jedna pětka JO :D Ne, fakt, mnohem lepší průmery než minulej rok.
15. mám svátek, takže jsem si byla koupit boty, takový pěkný vansy, ale sou mi velký, takže sem nasraná že sem si nezvala menší, fakt mě to sere.. Taky sem si objednala mikinu :D Nemám vůbec nic na sebe popravdě, pořád chodim v jednom jako zevlák, hlavně že mám dredy za 2800 :D

Kluci nic, jsem se teď dala na feminismus :D
Prostě článek no, shrnutí mýho nudnýho života..
Mimochodem, píšu povídku, no spíš už sem skoro napsala.. Mám asi tak '150' milionů dílů ale ještě ani jeden tady neni, jsem fakt líná to sem přepisovat. Komu by se chtělo. Ale fakt se mi líbí, takže to nějak udělám, aby to tady bylo co nejdřív, vidim to tak do měsíce možná :D
Jojo, mějte se fajn.. :)
T.
love
(mašlička na zadek, jedna z možností, který bych si chtěla nechat tetovat :))

wind blows

11. října 2010 v 17:02 | T.
Nevím, co teď napsat, protože pro to není slov. Včera jsem nemohla, dnes nechci. Nechci myslet na něco, co mi opět zranilo srdce. Ovšem teď to nebyl žádný kluk, ale ukončení přátelství, toho nejnaplněnějšího na světě. Nemůžu říct nejlepšího, ale prostě, pro to není slov. Strašně tomu nechci věřit.
Strašně bych se ti chtěla omluvit za to co mezi námi v poslední době bylo. Pamatuji si na ten den, kdy bylo tak krásné počasí a ty jsi se mnou šla fotit do polí, moje dredy... Byl to ten nejhezčí den vůbec, za posledních několik let. Ale naše tvrdohlavost to všechno zničila. V tomhle ohledu jsi jako moje matka... Naše povahy nám také ničí vztahy. Nedělají to jiní lidé ale my samy. Vím že už jsi náš vztah odepsala, ale já pořád vím, že naděje tu je. Miluji tě, nikdy nebude nikdo takový, jako ty...
Promiň ♥
T.

fly

Jsme z části oheň a z části sen

4. října 2010 v 21:54 | T.
Často přemýšlím nad tím, co dělám, proč jsem se rozhodla pro plno věcí.. Protože to prostě byla špatná rozhodnutí. Myslím že život není tedy konec konců o ničem jiném. Nevím jak bych dál pokračovala, ale prostě, něco vám povím. Příde mi, že lidstvo je tady vlastně k ničemu, nic neznamená.. Stejně umřu.
Lidské bytosti neumí přinášet na svět skoro nic jiného než utrpnení a žal. Myslím, že když už jsme tady, měli bychom rozdávat lásku a mír, porozumění. A radost. Poslední dobou je to horší a horší.
I když, jak bysme poznali dobro, kdybychom neznali zlo ?

Už mě to nebaví. Všichni jsou pořád nasraní, hádají se, jsou netolerantní. Já nic neřeším, ale když jsou tady takoví, na kterých mi záleží, občas to nejde, aby mi bylo vše lhostejné.
Chtěla bych jít ze školy, chtěla bych aby tam na mě někdo čekal, políbil mě, vzal mě za ruku...
Hm.. není mi to souzeno. Možná v dospělosti ?
Ale to je mi k čemu. Chtěla bych prožít co nejlépe TOHLE období, ale když mě všechno sere, k čemu to je. Víte tohle není depresivní článek jako obvykle :D To se prostě jenom snažím přijít na to, kam patřím, co chci od života a kde skončím.
Myslím že kdyby si lidé odpustili hněv, svět by byl hned o něco krásnější.
DOPRDELE !
T.

:)

Jo !!!

1. října 2010 v 22:48 | T.
Hej ty vole, jestli vyjdou všechny akce do konce tohodle roku, na který chci, tak prostě mě poser a sem ten nejvíc nejšťastnější člověk !! Prostě, u nás ve Slanym bude v listopadu EdRush a Audio omg !!! Prostě nevíte asi vo co jde - ale no prostě ááááááááá
:D:D:D:D
Naši jsou ale ignoranti. Prej se mám rači učit. No doprdele propadám snad..? Vycházej mi krásný známky, mám samý jedničky dvojky, jedna čtyřka, naco si ztěžujou ?? Už mě to ale opravdu sere. Co mám dělat aby mě nechali bejt, prostě už to nezvládám.
Včera jsem byla třikrát vynýst plasty a koš, jenom aby mě matka mohla nasrat. To byla zase hádka po dlouhý době.
Prostě tam pudu, když je to jednou měsíčně a nezájem.
Neřikejte mi že nikam nesmíte. Sem jako vězeň, jako bych měla celej život jenom domácí vězení a to fakt nic nedělám, jsem naprosto nekonkfliktní člověk, co se týče rodiny, alespoň poslední dobou.
Hahaaa. Samozřejmě až na ten piercing jsem úplně hodná :D No, asi tak...
Prostě nevím, jenom jsem zase měla potřebu sem něco napsat, tohle je prostě vo ničem, jenom se z toho musim vykecat jelikož mě to fakt SERE !

Jo, pierc se hojí strašně divně. Měl prý natýct hned po píchnutí, ale to nic. Už je to skoro tejden po píchnutí, natýká až teď. Mám hubu jako meloun. Navíc mě všichni schválně rozesmívají aby mě to bolelo ještě víc. Dementi. Ještě že to nehnisá nebo tak něco. Achjo.
T.

some dreams come true

28. září 2010 v 16:34 | T.
Tak přátelé, hlásím se abych vám konečně řekla že piercing MÁM a jsem z něho neskutečně nadšená :) Hojí se to líp než bych čekala, matka se sice mohla posrat ale prostě je mi to jedno ! Splnil se mi sen, ted už jenom to tetování :D Ne dělám si srandu, ale mám moc radost. A přesně tak jak jsem začala ten článek psát, tak mě to hned přestalo bavit. Mohla bych vám říct jak moc matka nadávala, jak to vzal můj milovaný tatínek :* atp. ale prostě nechce se mi to rozvádět, nebaví už mě moc psát no :(
p

rush RUSH

20. září 2010 v 17:21 | T.
Jo aha, takže dny zase ubíhají stejně. Přijde mi jako by byl čas nějak podivně zrychlený, vám ne ? Docela se bojím toho, že to mládí nebude takové jaké jsem si vždy přála a neužiji si ho tak jak bych chtěla, protože to štěstí pořád tak nějak nepříchází, mě už je 16, což je podle mě strašný věk (nevím tedy, co si budu říkat např. ve 25) a prostě, příde mi, jako by to bylo včera co jsem poprvé jela na tábor do chorvatska, opalovala jsem se na ručníku s mikymausem a byla jsem neskutečně bláhová. S úplnou přesností si pamatuji na děstké hádky, kvůli takovým maličkostem, pamatuji na oblečení které jsem nosívala a teď se za něj neskutečně stydím, také na to, jak vypadala naše třída na základce, pamatuji na všechny výkresy které jsem namalovala o výtvarnou výchovu a také že mi vždycky všechny děti říkaly, jak umím krásně kreslit a záviděli mi to. Kde jsou tahle léta, která mi tak chybí. Ne že bych se tam chtěla vrátit, ale myslím že jsem si to neužila tak jak bych teď chtěla.

Musím změnit svůj život. Neustále se jenom trápím, ale prostě, když vidím tu minulost, pak bych si v dospělosti nevzpomněla na nic jiného než na to jak jsem řešila dementní kluky. Nemám to zapotřebí, ovšem řeším to, to je přirozená věc nás, dívek... Nesnáším to !!!
Kdy už konečně dostanu rozum ?
T.

Mimochodem na piercingu jsem ještě nebyla jelikož oni o víkendech nemakají.. Jedu tam příští pondělí. Doufám !! Achjo
A, dessing trošku přeplácanix :/ na mě tedy rozhodně, vždy jsem byla zastánce decentnosti a jednoduchosti, protože v těch je krása, tohle bude přechodné .. :D

Jak tak na to koukám, je to fakt hnus velbnosti !! :D musim to předělat
- tak už je změněné, ještě že jste neviděli to staré :/
 
 

Reklama