Červenec 2010

Mémories (2. část)

31. července 2010 v 18:00 | T. |  MÉMORIES
Takhle to pokračovalo...
Jednou skončil se zlomenou rukou. Jen tomu přihlížel, mlčky vše snášel. Nemluvil o tom, ale já ano. Pak nastala obvykle hádka.
O tom, že to musí někomu říct, že už to nevydržím, koukat na to, jak se trápí, co v sobě drží, jak je zničený...
Odpovídal, že se to zlepší, že mě miluje.

V tu chvíli jsem zavírala oči a potlačovala slzy.


Jak jsou ti studenti dnes chudí. Kouří v kroužku jednu cigaretu a ještě se tomu smějou.

30. července 2010 v 12:41 | T. |  HEY, I'M HERE screaming
Mám takový pocit, že se rozbrečím nad svým životem. Nad tím jak umírám. Poslední dobou neustále myslím na to, jak využít tenhle čas, který trávím zíráním na monitor, ukousáváním sušenky a poté nadáváním na klávesnici plnou drobků.. K pláči mě nutí téměř každá smutnější písnička. Film. Kniha.

Ale ta věc, která mě mrzí nejvíc je můj blog, ten starý, který se pomalu blíží ke konci. Myslela jsem že jo budu mít ještě pár let, nějakou dobu, než dostanu rozum a nadobro se vykašlu na počítač. Ale, svět se nezhroutí, je čas jít dál.. Snad mi tahle stránka vydrží déle.


Zítra jedu na dredy, mám takový pocit že dnes v noci umřu nedočkavostí a nic z toho nebude..
Když jsem začala psát tenhle článek tak jsem byla poněkud v depresi. Pomohli mi z toho lidé na facebooku, kamarádi.. Konkrétně jeden člověk. Myslím že bych mohla být šťastná. Alespoň na chvíli. Ta chvíle by mi pak myslím stála za to trápení, které nastane potom.
Víte jak to myslím.. Určitě ano..
Ale, i když prostě vím že ta bolest přijde, chci jí zažít. Chci zažít krásné období života a co se stane potom, to je mi jedno, vyplatí se to.
Mimochodem, to on mi poslal tu písničku. Mě se líbí a to je hlavní ♥
Snad brzy zamilovaná, začínající nový život na novém blogu..
T.

(Kdo pochopí ten nadpis, ať mi řekne :D...)

Mémories (1. část)

29. července 2010 v 18:00 | T. |  MÉMORIES
Celý příběh je věnován Saline A., která mě k tomu navedla, dává mi inspiraci a je mojí největší oporou. Bez ní by nebylo ani tohoto blogu, ani mé osobnosti, která se díky Vám všem znovu a zvonu vzchopuje. ONA mi dává větší sílu žít a věřit v lepší zítřek. Miluju <3



Ležela jsem v jeho náručí, pod hvězdným nebem. Hleděla jsem mu do očí a viděla v tom odrazu celý vesmír. Hladil mne po zádech, líbal do vlasů, na čelo, na tváře, krk... Každý můj nádech vnímal jeho vůni.
Patřil nám celý svět.

Pod tou touhou mi pomalu poklesla víčka a já vplula do svých snů. mé sny byly zlé a temné, vždy jsem se těšila na jejich konec. Zaznamenala jsem jen jak mne zvedají něčí paže, pak byla tma...


"Dobré ráno princezno" usmíval se na mne můj Tadeáš.
Zívla jsem a protáhla si ztuhlé svaly. Zakřupalo mi v rameni. Když jsem se rozhlédla , zjistila jsem, že jsem v jeho pokoji.
"Promiň, že jsem usnula" políbila jsem ho na nos.
Zvedl oči v sloup. "Co třeba snídaně ?" odklusal do kuchyně.
"Jogurt !!" křikla jsem se smíchem a pelášila do koupelny. Koukla jsem se na sebe do zrdcadla. Vypadám jako strašidlo! Začala jsem si honem tupírovat své černé vlasy. Milovala jsem černou. Naučila jsem se to ze svých nočních můr.


Time To Pretend

28. července 2010 v 20:46 | T. |  HEY, I'M HERE screaming
Zdravím..
T.
...všechny, kteří mi nebudou spamovat blog zasranýma reklamama a žádostma o hlas do jakékoli soutěže. Děkuji.


Úvodem..
...už jsem měla spousty blogů, jeden v dětství, další o Twilight, ale tato kapitola už je dávno za mnou, ne že bych to teď nesnášela. Můj další web byl o skupině Paramore, kterou jsem jeden čas milovala, ta láska ale vymizela a teď se zase vrací. Můj předposlední blog byl o mě, prostě přesně to, o co se budu snažit teď dál. Nešťastnou náhodou se k němu dostal můj otec, programátor sítě, počítačový maniak. Nesnesla bych to. Otřesná představa že vám rodič hrabe do soukromí.


Jsem..
...slečna, která je děsně vybíravá, ale jsem skoro stejná jako všechny ostatní 16ti leté holky. Hledám kluka, nikoho nenacházím, takže na to kašlu. Můj životní styl je poněkud zvláštní, stejně jako moje názory na lidi a na sebe samu. Myslím že dost patrné je to z toho titulku o mě v menu.


Hudba..
...no myslím že na ní máme všichni stejný názor, nebudeme bez ní žít. Ovšem každý vyznává nějaký žánr, vypovídá to o člověku, ovšem neznámená, že když vám řeknu, že poslouchám drum'n'bass, jungle a techno, odsoudíte mě jako feťačku, to pozor :D
Přidejte si k tomu ještě dancepunk a trochu rock'n'rollu z 80 let, to je moje :)

Děkuji za pochopopení.
T.

DREAM with open eyes

28. července 2010 v 19:50 | T. |  TROCHA FANTAZIE


"To, co mi život dal, drze si zase vzal zpět...."



Fallen angels...



Smutný příběh podle stejnojmenného filmu o lásce, nadpřirozenu, a o životě, který je až přespříliš krutý k těm, kteří si to ani trochu nezaslouží...
(zatím nezveřejněno)

That's me, not you

28. července 2010 v 19:39 | T. |  MY WORLD


Dala jsem se tak trochu na kariéru fotografky, i když moje výtvory stojí většinou za nic, no vlastně ne za nic, pro mě je to důležité, říkejte si co chcete :)


Ano, bývaly časy, kdy jsem poslouchala vše. Když sem mě někdo zeptal, jakej je muj styl hudby, hrdě jsem se přidávala ke všem druhům. Teď ale můžu s ještě větší hrdostí říct, že vyznávám téměř pouze drum'n'bass, reggae a nově i rock'n'roll..